O zaniklých vesnicích

Tuto kapitolu můžeme vedle několika zmínek v kronikách připsat především údajům z práce historika Jaroslava Sadílka. Z jeho pramenů víme, že první písemná zmínka o Bohdalově pochází z roku 1349. O několik desítek později jsou datovány první písemné zmínky o Chroustově - 1365 a Rudolci - 1369. Kyjov se pak objevuje v záznamech v roce 1407. Časové posuny v záznamech jednotlivých obcí však pro nás nemají zásadní význam. Spíše potvrzují skutečnost, že v souvislosti s vlastním založením Bohdalova, které můžeme předpokládat někdy kolem roku 1250, vznikaly další drobnější vsi, které postupně dosídlily poměrně rozsáhlou příhraniční prostoru kolem bohdalovského potoka. Vedle těchto dodnes dochovaných a dnes samostatných obcí jsou v historických záznamech uváděny další, dnes již zaniklé. Jedná se o vsi Blažkov a Němkyně.

Vznik takto situovaných drobnějších obcí měl v raném středověku několik příčin. Některé vznikly při vytváření zemědělského prostoru uprostřed hustého lesního porostu. Stromy bylo nutno vykácet, dřevo zpracovat. Popřípadě z něj vypálit dřevění uhlí. Poté následovalo vyčištění pozemku a první zorání nově získané půdy. Další variantou byl příchod skupiny nových obyvatel kolonizátorů. Ty si mohl pozvat majitel panství z jiných, více zalidněných míst a určit jim místo jejich příštího domova. Dalším důvodem, v oblasti mezi Jihlavou a Žďárem, byl příchod hledačů, neboli prospektorů, hledajících rudu s obsahem ušlechtilých kovů. Na Jihlavsku to byla stříbrná ruda a na Žďársku ruda železná. Mezi nimi pak ležela Bohdalovská pánev. Protože největší zkušenost s hledáním a dolováním rudy měli němečtí horníci a prospektoři, je možné, že jejich část, či několik rodin našlo na nějaký čas svůj domov v blízkosti Bohdalova a Rudolce. Drobná ves tak mohla získat název podle jejich národnosti - Němkyně.

Podle Sadílka je však možno spojit vznik menších obcí také s kolonizační činností třebíčského benediktýnského kláštera. Do jeho majetku totiž patřily Arnolec a Černá, poměrné významné obce, ze kterých se mohla oddělit skupina obyvatel a kolonizovat pohraniční výšiny nad Bohdalovem.

Vesnice Blažkov, ležící v severní oblasti nad Bohdalovem je uváděná v zápise spolu s Rudolcem v roce 1364, kdy je uváděna jako ves osedlá. Teprve zhruba o dvě století později, v roce 1585 uvádí urbář rudoleckého panství, zaniklou obec Blažkov. K ní příslušející polnosti a pastviny byly užívány nejen zemědělci z Bohdalova a Rudolce, tak také ze Sirákova, který už ležel na české straně. Na této skutečnosti tak můžeme založit domněnku o vlastním původu Blažkova. Ležel totiž doslova na zemské hranici a mohl tak tvořit místo posledního zastavení před jejím překročením. Jako další možnost můžeme přijmout fakt, že podle archeologických výzkumů se Blažkov nacházel na zemském rozvodí. Z jedné strany jeho návrší pramení potok, který následně protéká vsí Újezdem a z druhé strany vyvěrá potok, který napájí bohdalovský Záhumený rybník.

Podle ústních pověstí by bylo možné ještě bádat o původu a historii drobné vsi jménem Hejtmanice. Tato možnost se však zřejmě odvíjí pouze od místopisného názvu dnešní lesní trati.

Příběhy a historie spojené se zaniklými obcemi dokladují, jak složitými osudy kraj spojený z naším Bohdalovem v dějinných procházel. Můžeme se jenom ptát, co vedlo k zániku těchto přilehlých vesnic. Byla to nemoc, oheň či válečné útrapy ? Ve velkých dějinách země tato otázka ztrácí svůj význam, pro nás však zůstává důvodem k zamyšlení.