Letopočty spojené s Bohdalovským kostelem
1360 V tomto roce je poprvé v písemných zdrojích připomínán původní středověký kostel v Bohdalově. Ten se spolu s městečkem nacházel v rukou pánů z Lichtenburka. Už v první polovině 13 století však patřilo území na české straně hranice pod vládu Jana z Polné, zatímco na moravské vládl pan Přibyslav z Křižanova. Vládci kraje byli zároveň bratranci a tak spojili svá sídla novou cestou, na které založili pohraniční městečko Bohdalov. Bylo určeno nejenom k vybírání mýta, ale tako jako místo zastavení a odpočinku před přechodem hranice. Krajina pod hraničními kopci byla jenom mírně zvlněná, s vydatnými pramennými zdroji vody, stékajícími se do řečiště, dnes nazývaného Bohdalovský potok. Cesta od východu stoupala podél vody ke kamenitému návrší, na kterém stál uprostřed rozlehlého náměstí obraný kostel s vysokou strážní věží.
1552 Pan Václav Chroustenský kupuje od tehdejších držitelů pánů z Pernštejna panství Rudolec a převádí na něj vrchnostenskou správu Bohdalova.
O padesát let později majetek přebírá jeho potomek Jan Rafael, významný protestantský příslušník moravského panského stavu. Ten také zahajuje přestavbu středověkého kostela v Bohdalově na protestantskou modlitebnu. Protože se však rod Chroustenských zapojil do protihabsburského povstání, byl mu veškerý majetek zkonfiskován. Městečko Bohdalov získává odkupem významný velitel císařských vojsk, italský hrabě Rambaldo Collalto et Salvatore.
1724 Na zdejší farnost nastupuje farář Václav Nosek. Pod patronací hrabat Collaltů a s vlastním finančním přispěním zahajuje velkorysou barokní přestavbu kostela. Václava Noska střídá v Bohdalově v roce 1738 jeho rodný bratr Jindřich. Ten po dokončení stavebních úprav realizuje bohatou vnitřní výzdobu kostela. Oba bratři pocházeli z majetné rodiny ze vzdáleného Valašského Meziříčí a kněžskou službu nastoupili na Vysočině. Zdejší farnost v těch letech těsně sousedila s velkým panstvím cisterciáckého kláštera ve Žďáře a oba bratři byli spřáteleni s opatem Václavem Vejmluvou. O vztahu vzdělaných kněží a majitele panství svědčí erb hrabat Collaltů nad hlavním oltářem kostela.
1872 Městečko Bohdalov postihl tragický požár, při kterém vzala za své většina domů, včetně kostela. Kostelní zvony byly roztaveny. Požár vedl o rok později k založení hasičského sboru. Kostel však ztratil zvony ještě několikrát. Při dalším požáru i při obou světových válkách. Vždycky se však na vrchol věže znovu vrátily. Můžeme si dnes jenom přát, aby současnou, už šestou generaci Bohdalovských zvonů, nikdy nepotkal osud jejich předchůdců.
2022 Od posledních oprav uběhlo několik desítek roků a bohužel se ukázalo, že pro obnovu dobrého stavu věže je nutný další poměrně rozsáhlý a nákladný zásah. Je zapotřebí opravit dřevěnou konstrukci věže a následně stávající krytinu vyměnit za novou - měděnou. Navíc by bylo moudré využít nákladně postaveného lešení a očistit omítku věže a zbavit ji tmavých plísní a dalších nečistot. Na základě poptávkového řízení a získaných referencí byla vybrána tesařská a pokrývačská firma Tes-Pam, s.r.o., která má bohaté zkušenosti s obnovou památek. Finanční náklady jsou z větší části kryty získanými dotacemi, vkladem farnosti a příspěvkem obce. To vše, ale nebude stačit, zvláště budeme-li chtít nad rámec opravy havárie střechy věže očistit také zmíněnou fasádu. Věříme však, že se podaří zajistit i zbývající prostředky a věž kostela, který je společným dědictvím nás všech, zasvítí znovu do daleka, ve své původní čistotě.
Stanislav Růžička