Secesní poklad v našem kostele

V kostelním archivu uloženém v bývalém klášteře v Rajhradě je uvedena zmínka o zakoupení nového oltářního Božího hrobu do bohdalovského kostela. Za cenu 150 zlatých ho ho v roce 1876 zakoupil tehdejší farář páter Jan Bazala. Ten nastoupil na naši faru v roce 1872, zemřel 14. 6. 1885 a je pochován na zdejším hřbitově. 

Boží hrob se tedy už takřka celých 150 roků otevírá vždy o velikonočních svátcích na bočním oltáři v našem kostele sv. Vavřince. Podle zjištění, uveřejněném v odborném časopise, patří náš Boží hrob mezi několik málo dochovaných v České republice. Jenom o něco málo více je jich pak především v německy mluvících zemích. Většina těchto uměleckých skvostů byla s pietní úctou restaurována do původní podoby a stali se chloubou svých farnosti. Je to tedy výzva i pro naše městečko. Pokud se na své místo vrátí opravená socha svatého Jana Nepomuckého, měl by na řadu přijít i tento ukrytý a zanedbaný secesní poklad.

Oltářní Boží hrob je uměleckou napodobeninou architektury Ježíšova hrobu v Jeruzalémě. Bohdalovský Boží hrob patří do série mozaikových výrobků firmy Zbitek. Firmu založil Eduard Zbitek v roce 1846. Sídlem této ruční manufaktury se stala dnešní obec Nové Sady (Neustift) u Olomouce. Vzhledem k časovému období kdy byly vyráběny, je můžeme zařadit do oblasti umělecké secese. Tyto Boží hroby se těšily velké oblibě ve všech zemích rakouské monarchie. Mnoho se jich dostávalo prostřednictvím železnice do celé katolické Evropy, některé dokonce i do zámoří. Základ Božích hrobů tvoří vlastní skalní hrob se sochou ležícího Kristova těla. Kolem něho se staví dřevěné kartony s vyskládanou skleněnou mozaikou. Sklíčka pocházejí z jablonecké výroby. Součástí hrobů je také svatostánek, v němž lze přechovávat Nejsvětější svátost vždy od velkopátečních obřadů až do sobotní slavnosti Vzkříšení. Nad svatostánek se vystavovala monstrance k sobotní adoraci; o svátku nedělního Božího hodu ji pak nahrazovala socha vzkříšeného Krista. V České republice se jich dodnes dochovalo asi jen deset. Mistrovská díla olomouckého mistra fascinovala hrou mihotavých světel a barev. Jde o pozoruhodné propojení liturgie a prvků lidové zbožnosti. 

Z časopisu Setkání