100 roků pod Sokolským praporem

Tělocvičná organizace Sokola v Bohdalově byla založena na valné hromadě 27. května 1923. V letošním roce tak slavíme 100. výročí jejího založení. Ustavující valné hromady se tehdy zúčastnilo 47 bratří a sester. Starostou se stal MUDr. Karel Vejrosta a důležitou funkci vzdělavatele převzal na řadu let učitel Petr Maděra. Jako vzpomínka na tuto událost stojí dodnes před kostelním parkem dvě vzrostlé lípy. Nesou jména prezidentů Masaryka a Beneše.

Členové Sokola se aktivně zapojili do společenského a sportovního života a tak ke konci roku 1926 čítala jednota již 38 mužů, 8 žen, 12 dorostenců, 15 dorostenek, 25 žáků a 21 žaček. Celkem tedy více než 100 členů. V tomto roce se také uskutečnil VIII. Všesokolský slet v Praze, jehož se z Bohdalova zúčastnilo 9 bratrů a 3 sestry.

Vlastní sportovní cvičení a společné nácviky probíhaly pravidelně na školním dvoře nebo ve větší třídě. Výbor organizace také po řadu let shromažďoval prostředky pro výstavbu vlastní tělocvičny či Sokolovny. Mezitím však bylo získáváno tělocvičné nářadí a také sokolské kroje, bez kterých se žádné spolkové vystoupení nemohlo obejít. Velkou aktivitu přinesla v roce 1930 příprava na IX. Všesokolský slet. Ten se stal oslavou 100 výročí narození Miroslava Tyrše. Výprava z Bohdalova odjela vlakem 7. června 1931. Jednalo se o 17 dospělých cvičenců, mužů a žen. V Praze se zapojili do společného cvičení, při kterém bylo na ploše Strahovského stadionu 17 tisíc cvičenců, které z ochozů sledovalo 200 tisíc nadšených diváků. Bohdalovští účastníci nejenom cvičili a pochodovali v průvodu, ale také navštívili Národní divadlo a prohlédli si hlavní město za výkladu učitele Maděry, který už byl v té době v Praze na odpočinku u dcery.

V období první republiky patřil Sokol spolu s Hasiči k nejaktivnějším spolkům v obci. Vedle pravidelných cvičení ve všech kategoriích, se podílel na společenském životě. Jeho členové hráli divadlo, pořádali plesy a taneční výlety, organizovali oslavy výročí republiky či narození prezidenta Masaryka a dalších velikánů. Poslední zápisy v předválečné kronice potvrzují skutečnou snahu o vlastní budovu. Ještě v prvním roce německé okupace měli místní Sokolové v ruce konkrétní plány a projekty. V dubnu 1941 však říšský protektor K. H. Frank nařídil, aby byla v celém protektorátu činnost Sokola zastavena a majetek převeden pod německou správu. Členové Sokola se ještě před obsazením republiky připravovali v braných cvičeních na budoucí odboj a tak není divu, že jména odbojářů v Bohdalově byla s touto organizací pevně spojena. Ihned po osvobození byla činnost Sokola obnovena a nastal nový rozmach aktivit. V kronikách je barvitě popsán průběh posledního XI. Sokolského sletu. Ten probíhal už po únorovém převratu od 19. do 27. června 1948. Nejprve vystoupilo na Strahově žactvo. Po nástupu na plochu začali cvičenci skandovat - Ať žije president Beneš. Při cvičení dorostu se situace opakovala. A když při průvodu po Staroměstském náměstí odvrátili cvičenci před tribunou, na které stál, čerstvě zvolený nový prezident Gottwald demonstrativně hlavy na druhou stranu, znamenalo to, že následující cvičení dospělých už hlídali SNB a milice. Zatýkání začalo ještě v závěru Sletu a hned na to akční výbory vyloučily 11 000 členů. Silná organizace z Bohdalova měla ve všech třech cvičení na Strahově své zástupce. Ve společném cvičení chlapců a dívek to bylo 12 žákyň a 8 žáků. Dále 8 dorostenců a závěrečného cvičení dospělých se podle kroniky zúčastnilo dokonce 15 mužů a 12 žen. Bylo by jistě zajímavé, kdy by se ozval některý z tehdejších účastníků a atmosféru té doby nám přiblížil. Během ještě téhož roku byl Sokol prohlášen za výkonnou složku Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport. Myšlenky zakladatele Miroslava Tyrše byly postupně obrušovány a Sokol v Bohdalově se na řadu roků odmlčel.

Až v šedesátých letech se mohla k jeho myšlenkám přihlásit nová generace sportovců. Pod novou značkou, Tělovýchovná jednota Sokol Bohdalov, byly založeny postupně oddíly fotbalu a hokeje. Přidaly se další sporty. Vedle tenisu a volejbalu se v zimním období pravidelně uskutečňovaly lyžařské závody a vlastní tradice sokolské tělesné výchovy našla své pokračování pod názvem ZRTV - Základní tělesná a rekreační výchova. V současné době mají zájemci o sportovní vyžití v Bohdalově nesrovnatelně lepší podmínky než generace před nimi. Můžeme tedy věřit, že myšlenky, nadšení a cíle Sokolů zaseté v Bohdalově před 100 lety svoji hodnotu nikdy neztratí a můžeme si je s hrdostí stale připomínat.