Pod sokolským praporem

31. května 1923 byla v Bohdalově založena tělocvičná organizace Sokol. Už při zakládající schůzi bylo za členy přijato 23 mužů, 15 dorostových dívek, 15 hochů a 50 žáků. Cvičení probíhala na školním dvoře nebo ve větší třídě. Velkou aktivitu přinesla příprava na IX. Všesokolský slet v Praze. Ten se stal oslavou 100. výročí narození dr.Tyrše. Cvičenců přijelo téměř 190 tisíc, diváků bylo přes milion, konaly se tři průvody se 100 000 účastníky. Výprava z Bohdalova odjela vlakem 7. června 1931. Zúčastnilo se ho 17 cvičenců, z toho 11 mužů a 6 žen. Další osoby byly v doprovodu. V Praze se Bohdalovští zapojili do společného cvičení, při kterém bylo na ploše Strahovského stadionu 17000 cvičenců a 200000 diváků. V Praze nejenom pochodovali v průvodu a navštívili Národní divadlo, ale také si prohlédli město za výkladu učitele Maděry, jednoho ze zakladatelů Bohdalovského Sokola. Ten již byl v té době na odpočinku u dcery v Praze. Po pěti dnech se spokojeně vrátili domů.

V obecní kronice je také zaznamenána účast na posledním Sokolském sletu. Bylo však nutné dohledat obraz celkové atmosféry doprovázející toto vpravdě osudové vystoupení.

XI. všesokolský slet v Praze probíhal od 19. do 27. června 1948 ve třech vlnách. Nejdříve vystoupilo na Strahově žactvo. Prostná cvičili chlapci a dívky společně. Krátce po nástupu na plochu stadiónu, těsně před zahájením cvičení, začala část cvičících provolávat: "Ať žije prezident Beneš!" Jejich volání zachytily mikrofony reportéra Československého rozhlasu a zpráva o tom se rychle roznesla po celé republice.

K dalšímu velkému skandálu došlo o pár dnů později při průvodu dorostenců. Sokolstvo i přihlížející opět provolali, Sláva Benešovi. Na staroměstském náměstí očekával průvod jenom několik dnů zvolený prezident Klement Gottwald. Stál na tribuně a dorostenci před ním měli projít ve slavnostním defilé. Namísto toho demonstrativně odvrátili od nového prezidenta hlavu. Při následném pochodu dospělých už průvod hlídaly SNB a ozbrojená Milice. Jak řekl pamětník: " došlo nám, že skončila sranda". Se zatýkáním sokolů se začalo již během sletu a po jeho skončení bylo 11 tisíc členů vyloučeno. O tři roky později přestal tento tělocvičný spolek fakticky existovat.

Až dosud silná organizace Sokola Bohdalov měla v Praze ve všech třech vlnách své zástupce. Ve společném cvičení chlapců a děvčat to bylo 12 žákyň a 8 žáků, V druhé vlně vystoupilo na Strahově 8 dorostenců a závěrečného cvičení dospělých se zúčastnilo podle kroniky 15 mužů a 12 žen.

Bylo by jistě zajímavé, kdyby se ozval někdo z dosud žijících bohdalovských pamětníků a celou dramatickou situaci nám přiblížil.

V důsledku únorových událostí připravily akční výbory pod vedením KSČ očistu všech organizací a sloučení všech pod hlavičku Sokola, který byl prohlášen za výkonnou složku "Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport" .

V Bohdalově byla už 28. 3. 1948 na popud místního akčního výboru sloučena veškerá tělovýchova do Sokola, což znamenalo zánik TJ Orel. Jeho lidovečtí členové totiž, podle zápisu kronikáře reakčně bránili vstupu Sokolů do nového Kulturního domu. To se direktivně vyřešilo na aktivu 31. 3. 1948. Tolik obecně prospěšná a aktivní činnost Sokola pak v dalších letech postupně umlkala.